Infračervené fotografování s Canon 5D Mark II a Canon 5D Mark III

O nejnovějších zrcadlovkách jako Canon 5D Mark II a Canon 5D Mark III se říká, že nejsou vhodné pro fotografování v blízkém infračerveném spektru, neboť je zde prý dokonale odfiltrovaná tato část světelného spektra. Jak jsem zjistil ve svých pokusech s Hoya R 72, do určité míry použitelné jsou. Výsledky jsem srovnal s Canonem 350D, kterému kamarád sejmul infračervený filtr ze snímače.

Infračervená fotografie je zajímavé dobrodružství ve světě, který naše oko již nevidí. Vidíme totiž jen velmi úzký rozsah vlnových délek od 400 nm (modré světlo) do 700 nm (červené). Oblast sousedící s červeným okrajem viditelného spektra se nazývá oblast blízkého infračerveného záření. Právě tuto část spektra zaznamenávají infračervené fotografie a to jak digitální, tak i záznamy na speciálních filmech. Problémem digitální infračervené fotografie je, že kvalitní digitální zrcadlovky se snaží infračervenou část spektra maximálně odfiltrovat. Filtr, který zachycuje toto záření, je dnes přímou součástí senzoru. Někteří odvážní amatérští fotoastronomové pak tyto filtry snímají pro účely fotografování hvězd. Canon chtěl udělat astronomům radost a začal nyní vyrábět model Canon EOS 60Da s modifikovaným nízkopásmovým filtrem, který, jak uvádí, zaznamená při fotografování vzdálených galaxií více barevných informací než základní model. Ukázky na webu Canon

V literatuře se uvádí, že způsob, jak vyzkoušet digitální fotoaparát z hlediska citlivosti na infračervené záření, je vzít dálkový ovladač např. vaší televize v aktivní poloze a vyfotografovat ho. Pokud uvidíte svítící bod, znamená to, že infračervené světlo z ovladače se dostalo přes filtr na senzor. Jak jsem vyzkoušel, tahle metoda však z dnešního pohledu nových moderních světlocitlivých senzorů s maximálně odfiltrovanou infračervenou složkou, není dostatečně citlivá. Odpověď by zněla, že Canon EOS 5D Mark II a III nic neuvidí. Fungovala to dobře v minulosti, kdy IČ filtry před snímačem propouštěly hodně.

Nejdostupnější filtry pro infračervenou fotografii

Filtry pro infračervenou fotografii vyrábějí všichni velcí výrobci jako Cokin, Hoya, B+W. Nejlevnějším vstupem do tohoto druhu fotografie je filtr 89B od Cokinu. Potřebujete ale mít Cokin držák na destičkové filtry, který také něco stojí. Kvalitním a nejpohodlnějším (i když dražším) řešením je zakoupit klasický kruhový R72 do firmy Hoya. R72 funguje jako velice tmavý červený filtr. Nepropustí žádné světlo s vlnovou délkou kratší než 680 nm. Naopak vlnovou délku 720 nm propustí jen napůl. Filtr není nejlevnější a s průměrem roste i cena – 72mm průměr stojí kolem 2500Kč.

Existují i další filtry. Například Hoya RM90 již nepropustí žádné viditelné světlo a ani část infračerveného světla až po vlnovou délku 880 nm. Zastoupeni Hoya k nám přestalo tento filtr dovážet, takže jsme ho nemohli vyzkoušet. Cenově by však byl pro běžného smrtelníka stejně nedostupný. 7000 až 9000 Kč je prostě příliš.

Přiznám se, že pokusy s pruhem exponovaného svitku před objektivem jsem u Canonů v testu vynechal. Na Paladixu z roku 2004 je článek, kde autorka uvádí, že s objektivem Canon 24–70mm f/2,8 L USM se jí na snímcích uprostřed objevoval záhadný neostrý kruh a u jiných objektivů ne. Patrně nějaký odraz mezi svitkem a zadní čočkou, nebo jiného členu v optické soustavě. Musím říci, že jsem u stejného objektivu s Hoya R72 nic podobného nepozoroval. Uvádí se tam, samozřejmě bez záruky, seznam pro infračervenou fotografii vhodných a nevhodných objektivů. Souhlasím určitě s tím, že objektivy obsahují nejrůznější optické členy – a to jak skleněné, tak i umělohmotné. To samozřejmě může ovlivnit propustnost z hlediska infračerveného záření. Rozhodující je však podle mého názoru IČ cut-off filtr přímo na senzoru. Autorka Radka v článku uvádí s fotoaparátem Canon EOS 10D a R72 expozici při ISO 400 a clonovém čísle f8 expoziční čas kolem 4s. S Canonem EOS 5D Mark II je to díky rozdílném filtru na senzoru již jedna až dvě minuty.

Postup při fotografování s infračervenými filtry

Hlavní problémy jsou hlavně s přesným ostřením. Objektivy jsou totiž konstruovány pro viditelné světlo a infračervené světlo se láme trochu jinak. Objektiv má díky tomu pro infračervené světlo trochu delší ohniskovou vzdálenost. Proto je nutné objektiv trochu předostřit vůči zaostření ve viditelném světle. Pro účely tohoto článku jsem se záměrně vybíral kompozice tak, aby hlavní objekty byly dostatečně vzdálené, aby přesné zaostření nebylo kritické. Při fotografování s Canony 5D Mark II a III jsem byl nucen použít malá clonová čísla, aby se díky vysoké hustotě IR cut-off filtru neúměrně neprodlužoval expoziční čas.

Vzhledem k tomu, že po nasazení infračerveného filtru R72 již v hledáčku fotoaparátu neuvidíte nic, musíte při fotografování použít následující postup:

  • Zaostřete snímek bez nasazeného infračerveného filtru ideálně v režimu živého náhledu. V případě hlavního motivu v popředí lehce předostřete.
  • Zvolte režim fotoaparátu B s manuální kontrolou otevření závěrky, k ovládání závěrky budete potřebovat kabelovou spoušť.
  • Dobu expozice musíte stanovit metodou pokus omyl.
  • Konečnou dobu expozice stanovte s ohledem na minimalizaci šumu v obraze, který závisí na vlastnostech fotoaparátu.
Kostel panny Marie Sněžné v Kašperských Horách přes filtr Hoya R72 Kostel panny Marie Sněžné v Kašperských Horách přes filtr Hoya R72

Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm f/2,8 L I USM, 27mm, ISO 100, f5,6, 93s Kresba se při použití Canon EOS 5D Mark II se vyskytuje pouze v červeném a oranžovém kanále. Při převodu do černobílé v konvertoru RAW ve Photoshopu CS4 byl zvýšen kontrast a mírně i zřetelnost. Snímek byl pořízen v poledne. Výhodou fotografování s infračerveným filtrem je, že se dá fotografovat v podmínkách, které pro normální fotografování jsou špatné (polední světlo v polovině května).

Tento testovací snímek jasně dokazuje, že i velmi účinný IČ filtr na senzoru Canonu 5D Mark II s nasazenou Hoya R72 část infračerveného světla propustí. R72 totiž nepropustí nic pod 680nm. Proto to zesvětlení zelené je dáno ne viditelným světlem, ale infračerveným zářením zeleného listí, které je charakteristické pro infračervené snímky. To je dobrá zpráva. Díky extrémně dlouhému expozičnímu času však budete potřebovat stativ. V kompozicích také musíte počítat s tím, že mraky budou rozmazané v důsledku jejich pohybu. Stejně tak rozmaže detaily listů i drobný vánek.

Kostel svatého Mikoláše v Kašperských Horách přes filtr Hoya R72 Kostel svatého Mikoláše v Kašperských Horách přes filtr Hoya R72

Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24–70mm f/2,8 L I USM, 27mm, ISO 100, f5,6, 93s Kresba se při použití Canon EOS 5D Mark II se vyskytuje pouze v červeném a oranžovém kanále. Díky velmi dlouhému expozičnímu času je u tohoto snímku velmi dobře patrné pohybové rozostření mraků. Bylo fotografováno do protisvětla pozdě odpoledne.

Canon EOS 5D Mark III lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram