Srovnávací test Canon EOS 6D

Canon nám cenami a technologiemi, které namíchal do nových „full frame“ fotoaparátů Canon EOS 6D a Canon EOS 5D Mark III, pořádně popletl hlavy. Srovnávací uživatelský test jsem napsal jako současný uživatel Canon 5D Mark II, který se zabývá cestovatelskou a krajinářskou fotografií.

Rozměr filmu 24×36mm (v digitální době tzv. full frame zkratkou FF) je standardem pro ambiciózní fotografy od roku 1913, kdy Oskar Barnack v německém Wetzlaru vyrobil první prototypy legendární Leicy určené tehdy pro krajinářské fotografy na jejich cestách do hor. Sen fotografů o fotoaparátu malých rozměrů s výbornou kvalitou obrazu se začal uskutečňovat před 100 lety. Tihle zákazníci již před sto lety žádali zároveň odolnost přístroje pro cesty při rozumné ceně.

Přesně sem mířili i oba hlavní výrobci DSLR v roce 2012 s fotoaparáty Nikon 600D (0,85kg) a Canon 6D (0,68kg). Cena těchto těl se zatím udržela na stejné úrovni jako u jejich předchůdců před cca 4 roky tj. pod 50000Kč. Oba přístroje však za stejné peníze nabízejí více a zároveň oba jsou z řady FF nejmenší a nejlehčí. Mezitím však firmy Nikon i Canon mezi svou nejvyšší profesionální řadu jako Canon 1D/Nikon D4 (1,2kg/1,35kg) vsunuly ještě další modely Canon 5D Mark III/Nikon D800 (oba 0,95kg). To znamená, že dnes máme ve FF tři kategorie.

Zatímco u vlajkových profi řad jsou ceny těl vysoko nad 100000 Kč a hmotnost dává dost jasnou odpověď, že na náročné cesty, kde se musí chodit pěšky, profi řada není příliš vhodná, D800 i 5D Mark III mohou být pro někoho ideální. Záleží co a proč fotografujete. 600D i 6D při současných cenách hodně podrazili postavení 5D Mark III a D800. Navíc vidím v krabici od Canonu EOS 6D český návod pro verze EOS 6D (WG) s GPS a WIFI a EOS 6D (N) bez. To znamená, že N-ko by mohlo být ještě levnější. Že bychom přeci jenom spěli k digitální budoucnosti, kdy se cena sníží a rozměr sensoru 24×36mm se opět stane standardem fotoaparátů pro ambiciózní fotografy?

Rozlišení CMOS sensoru u Canon EOS 6D je 20,2 Mpix vs. 22,3 Mpix u Canon 5D Mark III a 21 u 5 let starého Canon 5D Mark II (21,2Mpix).

Poznámka: Nikon se nyní vydal cestou o trochu vyšších rozlišení: Nikon 600D má 24,7Mpix a 800D 36,3Mpix. Znamená to více detailů, ale i více šumu a také paměťových karet, na druhou stranu však lepší šance pro vylepšování obrazu fotografem pomocí programů v počítači. Cesta Canonu je naopak menší rozlišení kolem 21 Mpix tj. větší elementární pixel (plocha sensorů je u obou výrobců stejná) a možnost v něm lépe odstranit šum přímo ve fotoaparátu.

Konstrukce a ergonomie

Horní část těla EOS 6D je plastová, aby GPS-ka mohla přijímat a WIFI vysílat, jinak hořčíková slitina. Protože mám malé ruce, menší rozměry těla proti mému 5D Mark II mi nevadí. Fotoaparát se drží velmi příjemně. Malá váha je pro cestování velkou výhodou. Fotoaparát jsem testoval na Šumavě během vánočních svátků, kdy střídavě sněžilo a pršelo včetně přechodů zima teplo, vše fungovalo bez problému při dodržení běžných zásad pro fotografování v zimě. To, že skelet není celý z hořčíkové slitiny jako u 5D Mark II i 5D Mark III, nevidím jako zásadní problém. Tělo 6D však určitě není odolné vůči vodní páře, která zničila 5D Mark II mého kamaráda během jedné noci v mokrém fotobatohu. S tím prostě musíte počítat a hada nedráždit.

Ovládání

Přestože jde o FF zrcadlovku, co se týče ovládání, má mnohem více společného s APS-C modely Canon EOS 7D a Canon EOS 60D než s Canonem 5D Mark III. To je dobrá zpráva pro ty, kteří chtějí přejít z těchto přístrojů na FF, i když zde bohužel nebudou moci používat své objektivy s označením EF-S.

Tlačítek ovladačů v porovnání s Canony 5D Mark II a 5D Mark III ubylo, ale nevadí to. Nejsem příliš šikovný „mačkal“ a proto mám rád jednoduchost až blbuvzdornost. Jedno tlačítko – jedna funkce. To hlavní jako ISO, režimy snímání a režimy autofokusu jsou tam, kde mají být. Vlastní tlačítka nemají vyvážení bílé a korekce výkonu blesku. Protože fotografuji prakticky vše do formátu RAW, barevnou teplotu nechávám většinou v automatickém režimu. To při denním světle funguje spolehlivě a selhává jen u nízkých barevných teplot. Trochu horší je to s kompenzací výkonu blesku. Osobně s bleskem fotografuji minimálně, ale fotografům blýskajícím na lidi (svatby, reportáže pro média apod.) či zvířata toto tlačítko v blízkosti spouště může trochu chybět.

Raději než popisovat menu několik tipů na ovládání:

• Pokud si chcete rychle přenastavit barevnou teplotu nebo upravit kompenzací výkonu blesku, použijte tlačítko „Q“ a změňte nastavení přes display. Je to mnohem rychlejší než přes Menu. „Q“ ještě u Canonu Mark II 5D nebylo a je to dobrá věc.
• Nastavte si lupu v menu pro zvětšení na skutečnou velikost 1:1 pro rychlou kontrolu ostrosti. Na jedno zmačknutí lupy pak okamžitě vidíte to, co potřebujete. Zadním kruhovým joystickem pak ještě můžete najet i na místo, které vás v kompozici nejvíce zajímá. Do té doby, než jsem tohle nastavení v menu našel, jsem při zvětšování náhledu otáčel otočným ovladačem a nadával, že je to zdlouhavé a nepohodlné.
• Vodováha na display se hodí při fotografování krajiny, hlavně když fotografujete panoramata. Sledovat bublinku na vodováze je příšernost. Ta elektronická se vyvolá dvojím zmačknutím tlačítka INFO. A pokud to stále nepůjde, povolte si vodováhu v menu s označením klíč 3 – zobrazení tlačítka info.
• Nastavte si to nejdůležitější co občas, ale pravidelně používáte přes My menu. My menu je stará věc a má ji i 5D Mark II. Tady je ale mnohem více nastavení. Můžete si navolit maximálně 6 položek což je OK. Pro cestování se mi zdá rozumné: informaci o stavu baterie, GPS, formátovat kartu. další je asi dost individuální. Příkladem může být v menu trochu zapadlé nastavení v rámci Auto ISO.

U 6Dčka se mi líbí, že u nastavení Auto ISO je možné stanovit si rozsah ISO a nejdelší čas závěrky, abyste zamezili případům, kdy automatický režim bude vyrábět snímky s pro vás nepřijatelným šumem a nebo naopak neostré fotky, neboť neví co jste schopni udržet z ruky. Tohle nastavení se může najednou při akci, kdy se rozhodnete střílet hlava nehlava, nečekaně hodit. U Canon EOS 5D Mark II je sice Auto ISO, ale protože je plně automatické, nikdy jsem po něm v rozhodující chvíli nesáhl, neboť jsem nechtěl mít zbytečně zašumělé fotky. V okamžiku, kdy však neustále kontrolujete expozice, se nemůžete úplně koncentrovat na vlastní fotografování.

Uživatel obou Canonů 5D si nebude moci zvyknout na to, že náhled a koš pro mazání byl přemístěn doprostřed přístroje. Pokud si například koupíte nové 6D a ponecháte starý 5D mark II jako druhé nebo záložní tělo, bude to trochu vadit. 6D nemá totiž žádná tlačítka vlevo od display jako 5D – viz obrázky výše. Výhodou je, že na tlačítka display a koš dosáhnete díky malému rozměru 6Dčka jednou rukou.

Palcový joystick zaostřovacích bodů je pro mne příjemnější a spolehlivější než ten nový vestavěný ve velkém otočném ovladači na zadní stěně. U 6D s jedním spolehlivým křížovým sensorem autofokusu ho však zase tolik nevyužijete.

Display u 6D je v porovnání s 5D Mark III o trochu menší. Podle poklepu má jasně plastový kryt vs. lepší materiál a asi i ochrana u 5D Mark III. Obraz obou je o trochu lepší než u dnes postaršího pána jménem 5D Mark II.

Otočné kolečko expozičních režimů má zámek, abyste při manipulaci s fotoaparátem omylem nepřepnuli z A do Manuálu, což se mi občas stávalo u Marka II.

Závěrka

Když mi řeknete závěrka, vždy si vzpomenu na příběhy z fotografování v pravoslavných kostelech v Rusku. S Canonem 5D Mark II je zmačknutí spouště prostě rána a já jsem vždy nervózní, protože vím, co přijde. Prostě díky moc za Silent mode. Fotografování přes živý náhled je sice ještě o trochu tišší, ale nemůžete při něm mít oko v hledáčku. Zrcadlovku při stylu fotografování ala kompakt roztřesete.

Podle technické specifikace závěrka 6D má vydržet 100000 záběrů vs. 150000 uváděných pro obě 5Dčka.

Vím, že sportovní fotografové a někteří fotografové zvířat v divoké přírodě mají rádi tzv. kulomety. Při focení koní při skoku na Velké pardubické jsem viděl jasně proč. Pokud však chcete maximální rozlišení/kvalitu obrazu a zároveň i maximální počet snímků za vteřinu, tyto dva parametry jdou jeden proti druhému. Movité maximalisty tohle přivádí do profesionální řady 1D. Z dob středoformátu jsem zvyklý čekat na jediný záběr. Proto je pro mne 4,5 fps i zpomalená 3 fps v tichém módu dostatečné (5D Mark II má hlučných 3,5 fps, 5D mark III umí 6 a také samozřejmě i silent mode). Vlastně takto fotografuji jen výjimečně. Zajímavá možnost je nastavení autofokusu na přesnost v režimu sekvenčního snímání vs. rychlost. Tohle jsem nevyzkoušel, ale ušetří vám to asi hodně času při promazávání fotek. To je to, čeho se bojím při sekvenci. Méně a ostřejších je lepší než digitální smrt, tj. příliš mnoho fotek.

Aufofokus

Tady je asi největší zklamání a už se o tom mnoho napsalo. Canon EOS 6D má pouze jeden velmi citlivý křížový senzor uprostřed hledáčku. Stejné jako u Canon 5D Mark II. Za špičkový autofokus s až 41 křížovými sensory (v závislosti na cloně) si musíte připlatit cca 25000Kč a jít do Canon EOS Mark III. Pokud fotografujete krajinu nebo architekturu, tohle vám vůbec nebude vadit. I jinak se s jedním spolehlivým senzorem žít dá. Takhle po světě s Canon 5D Mark II běhá tisíce fotografů. Středový senzor funguje spolehlivě a tenhle u 6Dčka se zdá ještě citlivější než ten starý a to nejenom podle specifikace. Jakmile však začnete fotografovat lidí, zvířata apod., nebudete mít čas překomponovávat a budete fotografovat tzv. středovky a ztrácet kvalitu následujícím ořezem. Čím delší ohnisková vzdálenost objektivu, tím to samozřejmě bude horší.

V této oblasti jednoznačně Nikon přitlačil na pilu a vlastníkům D600 pěkně nabalil 9 křížových senzorů, které jsem testoval a fungují výborně, i když jejich citlivost je –1EV vs. –3EV. Musím říci, že ty ani zde ani u Canon 5D Mark III nejdou více k okraji hledáčku, jak bychom si představovali.

Celkově však ostření 6D v porovnání s 5D Mark II působí svižněji. Za tím jasně stojí nový procesor DIGIC. Ten pomůže třeba i při výpočtech při potlačení šumu při dlouhých expozicích při nočním fotografování nebo infra (několik vteřin vs. několik minut u 5D Mark II).

K měření expozice a její kontrole nemám výhrad, je zde vše co fotograf potřebuje (režimy měření, kontrolní mód indikující přepálená místa, histogramy, které jsou pro dnešního fotografa nutností a v této kategorii přístrojů již normálním standardem.

Baterie a ukládání dat

Dobrá zpráva je, že Canon 5D Mark II, 5D Mark III i 6D používají stejné baterie. Kontrola stavu pro značkové baterie, které používám, funguje stejně jako u 5D-ček.

Špatná zpráva je, že Canon v EOS 6D nepoužil v této třídě v minulosti tradiční a o poznání robustnější CF karty a nasadil SD karty. Vím, jsou levnější, počítače na ně mívají slot. Problém ale není, že jsou trochu pomalejší než CF (sekvenci v 6D stíhají). Na trecích v horách, kde není elektrika, používám značkové CF karty. Často vůbec nejsou podmínky pro zálohování. K SD kartě 16GB a výše takovou důvěru nemám. Zároveň velmi vítám trend zdvojeného slotu pro paměťové karty u modelu 5D Mark III nebo Nikon D800, kde je navíc hlavní slot CF. Bohužel toto není případ 6D.

Co mne zaujalo dál

GPS

Funguje dobře. Když jsem poprvé zapnul přístroj, hledal Kašperské Hory asi 30 minut. Je to přece jen Japonec. Pak se ale držel jako klíště velmi přesně. Když jsem nahrál fotku do Lightroomu ver. 4.3, okamžitě přesně a správně zobrazil na mapě, kde jsem fotil na test.

Pro cestovatele, který občas fotografuje a neví, kde vlastně je, je GPS-ka úžasná věc. Máte ji zde pěkně ve fotoaparátu a píše rovnou do EXIFU. Super. Ale přesto pozor. Zapnutá GPS spotřebovává energii z baterie a za několik dnů vám ji vypotřebuje i bez fotografování. V praxi to znamená vypínat a zapínat jen když potřebujete záznam nebo pokud nemáte problém každý cca druhý den si dobít. Loni na měsíčním treku v Himálaji jsme byli s bateriemi silně na hraně a určitě bych si nedovolil ji často zapnout. Jednoznačná pochvala.

WIFI

Ovládání fotoaparátu na dálku mobilem zatím asi moc nevyužiji. Chápu, že takto mohu nalíčit foťák a z dálky 30 metrů ovládat. Na Facebooku aktivní moc nejsem, abych ihned sdílel fotky přímo z expedice. Ale časem to třeba přijde. Určitě to je dobrý nápad, který přitáhne nové zákazníky do FF kategorie.

Video

Canon EOS 6D není primárně určen pro videografy. Tady je Mark III mnohem lépe připraven. Přesto i zde ve srovnání s kdysi revolučním Canon EOS 5D Mark II výrobce opět trochu přisypal: kontrolu úrovně hlasitosti a možnost poslouchat zvuk připojením sluchátek. To druhé při cestovatelských reportážích asi moc nevyužiji. Fotograf na cestách musí maximálně omezit jakékoliv příslušenství.

Obrazová kvalita

Kvalita obrazu při vysokých hodnotách ISO je pro mne klíčová a pořád je tu prostor na zlepšování. V divoké přírodě vidíte zvířata nejčastěji brzy ráno a pak zase večer, kdy je hrozně málo světla. Fotografujeme při světle ohně či svíček či při slabém pouličním osvětlení. Každá clona zlepšení je prostě výborná věc.

Dnes má cenu sledovat tento parametr od ISO 800 výše. Protože jsem již otestoval Canon EOS 5D Mark III nečekal jsem špatné zprávy, což se potvrdilo. Z výřezů vidíte, že je znát o deset procent větší rozlišení a lehce měkčí kresba u Canon EOS Mark III a naopak trochu méně šumu. Pro fotografickou praxi je tento rozdíl nevýznamný. Laboratorní čísla DXO samozřejmě rozdíl měří.

Dynamická pružnost je velmi podobná u všech tří testovaných fotoaparátů.

Závěr a doporučení

Canon EOS 6D je fotoaparát s profesionální obrazovou kvalitou a vynikajícími technologiemi. Je ideální pro krajinu, makro. Pro sport, zvířata v přírodě a rychlé akce vůbec musíte počítat s „trochou rýmy“, díky již tak mnoho probíranému autofokusu (Rýmou myslím kreativní kompozice mimo střed). Všichni ale dobře víme, že fotograf a jeho zaujetí pro věc je vždy mnohem důležitější než jakákoliv technika. Díky malé hmotnosti je výborný pro cestování.

Trochu složitější to však nyní bude mít Canon EOS 5D Mark III. Má sice výborný autofokus, dva sloty na paměťové karty a pár dalších věcí navíc. Za GPS a WIFI se musí ale dále připlatit a navíc většina fotografů to chce mít hezky v jedné krabici. A tohle se při ceně 78000 Kč vs. 50000Kč už hodně lidem vůbec nemusí líbit. Fotografové v našich zemích jsou většinou přemýšliví pragmatici. Prostě Canon nám připravil hodně těžké dilema.

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších zrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze zrcadlovek či recenze full frame fotoaparátů obecně.